Proč trenér plavání občas zvýší hlas?


Trenér plavání u bazénu - Plavecká škola a oddíl A1

Možná už jste to párkrát zažili, že během výuky plavání dětí zazní od trenéra nebo trenérky důraznější pokyn, zkrátka trochu zakřičí. A Vás napadne, jestli je to v pořádku. Ano, je. V bazénu nejde o přísnost, ale o bezpečí, pozornost a respekt. Tento článek Vás zavede do zákulisí tréninku a vysvětlí, proč je někdy nutné být slyšet.

O plavání, výchově a lekcích pro život

Když se řekne trénink plavání, většina lidí si představí vodu, radost z pohybu, zlepšování techniky, dětské smíchy a drobné i větší pokroky. A to všechno k tomu samozřejmě patří. Ale sport – ať už jakýkoli – není jen o fyzickém výkonu. Je to i výchova. A jako každá výchova, i ta sportovní, občas přináší momenty, které nejsou úplně příjemné.

Jedním z těch momentů je situace, kdy trenér musí zvýšit hlas. Ne proto, aby křičel nebo dítě ponižoval. Ale protože je to v tu chvíli nástroj, jak dítě zastavit, upoutat jeho pozornost, nebo ho navést zpět ke koncentraci a bezpečnému chování.



Bazén není tiché místo

V prostředí plaveckého bazénu často není jiná možnost, než hlas zvýšit. Hluk vody, ozvěna, skupinový trénink – běžný tón hlasu tam snadno zanikne. A pokud dítě nevnímá pokyny, ruší ostatní, nebo se dokonce ocitá v situaci, která může být nebezpečná, je rychlá a důrazná reakce důležitá. V tu chvíli nejde o „křik z nervů“ – jde o zodpovědnost.

Stejně jako učitel ve třídě někdy zvýší hlas, aby získal pozornost celé skupiny, i trenér potřebuje být slyšet a respektován. Zvýšený hlas není trest. Je to důraz.

Ne všechno v životě je jemné a hladké

Dnešní doba si zakládá na laskavosti, empatii, individuálním přístupu – a to je skvělé. I my trenéři se snažíme pracovat s dětmi citlivě a s respektem. Zároveň ale víme, že život není vždy pohodlný a spravedlivý. Nepřináší jen pochvaly, ale i výzvy, zklamání, nároky a překážky.

A právě sport je bezpečný prostor, kde si dítě tyto situace může bezpečně vyzkoušet – naučit se zvládat emoce, přijmout autoritu, unést zpětnou vazbu, reagovat, překonat nekomfort.



Sport zoceluje – a to je dobře

Děti se v tréninku neučí jen správné technice plavání. Učí se také soustředit, spolupracovat, poslouchat, vytrvat, překonávat sebe sama. A učí se i to, že někdy v životě zazní důrazný hlas. A že to není konec světa.

Dítě, které se naučí zvládnout trenérův ráznější pokyn, bude později lépe zvládat i náročné učitele, nepříjemné situace, stresové chvíle – bude odolnější. Získá větší vnitřní sílu, sebevědomí a samostatnost.

Všechno vychází z péče

Za každým zvýšeným hlasem, který na tréninku zazní, stojí jediné – péče. Ne strach. Ne moc. Ne vztek. Ale zodpovědnost a zájem o to, aby se děti vyvíjely – jako sportovci, ale hlavně jako lidé.

Chceme, aby děti nechodily z tréninku domů jen unavené, ale spokojené. Aby měly radost z pohybu, kamarádů i ze sebe samých. Aby se učily radosti z pokroku i schopnosti vyrovnat se s nezdarem. Aby pochopily, že sport není jen hra – je to malý trénink na velký život.

A právě proto někdy zazní i zvýšený hlas. Není to selhání. Je to součást cesty. A tou cestou jdeme společně – děti, trenéři i rodiče.



V Aquatics Prague No1 stavíme na respektujícím a partnerském přístupu

Trenér či trenérka není jen autorita u bazénu – je to parťák, kouč i kamarád, kterému děti důvěřují. Společně tvoří vztah, ve kterém má své místo radost, hranice i vzájemný respekt. A právě díky této důvěře děti vědí, že když trenér zvýší hlas, není to křik, ale důraz. Signál, že jde o bezpečí, pozornost nebo soustředění. Děti to přijímají s klidem, protože vědí, že i tenhle okamžik vychází z péče, a že jejich trenér stojí na jejich straně. Zvenku to může někdy znít přísně, ale uvnitř týmu to znamená podporu a jistotu.

Více o tom, jak učíme se dovíte zde.


více příspěvků


0
    Košík
    Košík je prázdnýZpět do obchodu